Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

cyto- je předpona, která znamená „týkající se buňky či buněk“. Příklady: cytologie – obor, který se zabývá studiem struktury a funkce buněk, cytoplazma – obsah buňky ohraničený plazmatickou membránou (vyjma jádra), cytoskelet – v doslovném překladu „buněčná kostra“, cytostatika – léky, které zpomalují nebo zastavují růst a dělení buněk, cytotoxin – látka, která má toxický účinek na buňky, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz cyto-.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Cytokiny představují rozsáhlou a ne zcela přesně vymezenou kategorii relativně malých proteinů, které se uplatňují v buněčné signalizaci. Cytokiny hrají významnou roli při normálních imunitních reakcích, ale pokud se jich najednou uvolní příliš velké množství, může to mít na organismus závažný dopad (viz cytokinová bouře). Konkrétními příklady cytokinů jsou erytropoetin, trombopoetin či interferony. Viz také cyto-.

Cytologické vyšetření je vyšetření, při němž jsou pod mikroskopem zkoumány jednotlivé buňky, které byly odebrány odněkud z lidského těla, například z povrchu děložního čípku (v rámci cervikálního screeningu), z pleurální dutiny (při pleurálním výpotku) apod. Viz také cytologie, cytologický stěr, histologické vyšetření, screeningová cytologie.

Cytokinová bouře neboli hypercytokinemie je mohutná imunitní reakce, při níž se do krve rychle uvolní příliš velké množství cytokinů. Cytokinová bouře může nastat v důsledku infekce, nějakého autoimunitního onemocnění nebo i jiného typu onemocnění. Někdy k ní dochází i po léčbě některými typy imunoterapie. Mezi příznaky cytokinové bouře se řadí vysoká horečka, zánět (zarudnutí a otoky), extrémní vyčerpanost a nauzea. Cytokinová bouře může být v některých případech závažná nebo dokonce život ohrožující.

-cyt je přípona, která znamená „buňka“. Obvykle se kombinuje s cizím názvem typické vlastnosti konkrétního typu buňky. Příklady: adipocyty = tukové buňky, erytrocyty = červené krvinky, granulocyty = podskupina bílých krvinek, které obsahují granula, leukocyty = bílé krvinky, osteocyty = kostní buňky, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz -cyty.

Cytologie je obor biologie, který se zabývá studiem struktury a funkce buněk. Z lékařského hlediska je cytologie součástí mikroskopické anatomie. Odvozené přídavné jméno je cytologický. Viz také cyto-, -ologie a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz cytologie, cytologický apod.

Cytotoxin je obecně jakákoli látka, která má toxický účinek na buňky (a může je i zabít). Mezi cytotoxiny se proto řadí nejen toxiny, ale i některá léčiva s cytotoxickým účinkem. Viz také cyto-, toxin, cytotoxicita.

Cytoplazma je část buňky, která leží směrem dovnitř od plazmatické membrány a vně jádra. V cytoplazmě se nacházejí různé organely. V cytoplazmě rovněž probíhá většina procesů, které se v buňce celkově odehrávají. Odvozené přídavné jméno je cytoplazmatický. Viz také cyto-, buňka.

Cytoskelet (v doslovném překladu „buněčná kostra“) je složitá síť proteinových vláken, která se nacházejí v cytoplazmě každé buňky. Cytoskelet si můžeme představit jako buněčné „kosti, svaly a vazy“, které udržují tvar buňky, podílejí se na pohybu jednotlivých organel, případně i na pohybu samotné buňky. Rozlišujeme tři typy cytoskeletárních vláken: mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediární filamenta. Odvozené přídavné jméno je cytoskeletární. Viz také cyto-.